Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Skandinávie 2011

8. 8. 2011

V tomto roce se konečně uskutečnila poměrně dlouho plánovaná akce na sever do Skandinávie. Původně sice bylo plánováno vysílání z oblasti norských Lofot, leč bohužel pro nezájem kolegů a plánování jiné lokality došlo k čistě turistické akci. Doprava byla uskutečněna dvěmi auty a to škodovkami Octávia kombi. Jedna v benzínové a druhá v naftové verzi. Celkem se zúčastnilo šest osob. Jedna skupina se vydala víceméně přímou cestou přes Dánsko a Švédsko na Lofoty. Druhá přes německou Rujanu, Švédsko, Finsko a Nordkapp taktéž na Lofoty. Obě skupiny se setkali na Lofotech po zhruba čtyřdenním putování nádhernými přírodními scenériemi. Já jsem byl v druhé skupině a tak jsem měl možnost navštívit i onen nejsevernější cíp pevninské Evropy Nordkapp. Cestou jsme přespávali ve stanech což není v těchto končinách žádný problém. Jednoduše řečeno, jak ve Švédsku tak i Norsku platí omezení pouze v tom, že se nesmí stanovat na parkovištích a na ostatních místech blíže, jak 150 m od nejbližšího stavení a taktéž se nesmí na místě stanování způsobit žádná škoda. Mimo těchto "omezení" je možné stanovat prakticky kdekoli. Cestou z Nordkappu jsme se zastavili ve městě Narvik. Samotný Narvik je velmi pěkně usazen na mořském břehu u velmi pěkného fjordu. Narvik byl a je strategicky významné město. Svoji významnou roli zaujal mimo jiné již za doby druhé světové války, kdy se ve městě a v jeho okolí odehrávalo několik bitev včetně námořních mezi němci a spojeneckými vojsky. Norové jsou velmi hrdí na tyto události a v Narviku je k tomu vybudováno malé leč velmi hezké válečné muzeum, které se převážně věnuje těmto válečným událostem. Na poměrně malé ploše jsou vystaveny velmi přehledně exponáty související s válečnými operacemi v této oblasti. Jsou zde k vidění modely konkrétních válečných plavidel, která se přímo zůčastnila těchto událostí. V "životní" velikosti je možno shlédnout třeba námořní minu či torpédo včetně řezu této techniky v té době používané. Všechno je velmi pěkně a přehledně prezentováno s typickou severskou pečlivostí. Narvik je strategicky významné přístavní město, přes které se z Kiruny, švédského centra produkce pověstné železné rudy, rozvážejí transporty této cenné suroviny do celého světa. Narvik má obrovský význam pro norský průmysl, protože celoročně nezamrzá díky vlivu teplého Golfského proudu.. Z Narviku naše cesta pokračovala na Lofoty. Ty nás přivítaly nádherným počasím a teplotou okolo 23°C. Přiznám se, že to bylo milé překvapení vzhledem k tomu, že se toto souostroví nachází cca 200 km severně od polárního kruhu. Na Lofotech jsme měli pronajatý dům na týden a tak jsme zde podnikali výlety do okolí. Projezdili jsme prakticky celé Lofoty od severu na jih a od západu na východ. První den pobytu 19.6.2011 jsme věnovali obhlídce nejbližšího okolí domu. Vystoupali jsme též na horu Hoven, odkud byl fantastický pohled do okolí a také na Westerály. Mimo jiných aktivit jsme se také věnovali pokusům ulovit rybu. Vzhledem k relativní blízkosti Westerál jsme neodolali a jeden den, konkrétně 20.6.2011, jsme podnikli výlet i na toto zajímavé souostroví. Navštívili jsme městečko Andenes, které se nachází na nejsevernějším cípu Westerálského souostroví na ostrově Andoya. Nejseverněji položené metečko, které nabízí hned několik lákadel pro návštěvníky Westerál. Tím asi největším lákadlem je bezpochyby velrybí muzeum se zajímavou expozicí a videoprojekcí zaměřenou na život různých druhů velryb. Muzeum nabízí pro návštěvníky "velrybí safari". V jeho programu je pozorování velryb a to z paluby lodě. Odjíždí se od pobřeží z městečka Andenes, kde se nachází pevninský (kontinentální) šelf, který je neobvykle blízko cca 15 km od pobřeží, kde prudce padá do několika kilometrové hloubky. Právě v těchto hloubkách vyhledávají velryby potravu. V Andenes stojí také velmi starý čtyricetimetrový maják, který navigoval námořníky už od roku 1859. Až do poloviny dvacátého století nebyl elektrifikovaný. Svítilo se v něm tehdy olejovými lampami. Stále se v něm nachází původní mechanické zařízení, které je dnes již zautomatizované. Bohužel v době naší návštěvy byl maják uzavřen. Nedaleko Andenes se také nachází pracoviště NASA zaměřené na pozorování polární oblohy. Na poměrně velké ploše je tu rozmístěno velmi mnoho anténních soustav různých typů. Poblíž se též nachází místní vnitrostátní letiště. V době naší návštěvy se značně změnilo počasí a dalo nám okusit typicky severského podnebí. Bylo chladno, větrno a za neustálého jemného mrholení až pršení. Zpáteční cestu jsme zvolili mírně odlišnou s možností zastávky v místě zvaném Bleik. Na tomto místě je při trošce štěstí možné pozorovat velryby. Ani tu pověstnou špetku štěstí jsme bohužel neměli, takže jsme je ani nespatřili. Dále jsme se zastavili na krásné pláži Hoyvika. Je to odlehlý kousek přírody přístupný pouze pěšmo, ale stojí to za to. Příroda zde, jakoby se nám chtěla revanšovat za nepřítomnost velryb, nám tu přichystala velmi milé překvapení v podobě mláděte tuleně. To se vyhřívalo na větším balvaně a bylo možno pořídit několik snímků z bezprostřední vzdálenosti s ohledem na bezpečnost naší i mláděte tuleně. Nechtěli jsme se dostat do případného konfliktu s jeho mámou či tátou, takže jsme po chvilce pozorování z vhodné vzdálenosti místo opustili. Přiznám se, že to byl první můj tuleň ve volné přírodě. Poněkud běžnější situaci jsme zažili při návratu, kdy se nám podobně představil párek losů přímo u silnice. Zde mě dostala velikost těchto zvířat. Prostě jsou doslova velcí jako kráva. Na mě osobně udělali mnohem větší dojem Lofoty než Westerály. Je to něco o čem se nedá jen tak napsat. To se totiž musí jen a jen vidět. Prostě kdo neviděl neuvěří. Scenérie podobné alpským v kombinaci s bělostným pískem na plážích je úchvatná. Celé Lofoty vypadají jakoby rostly přímo z moře. Den třetí 21.6.2011 jsme plně věnovali odpočinku a nabrání nových sil. Probíhaly velmi příjemné a plodné diskuze nad plánováním dalších dní a to i při lahvince něčeho dobrého k pití. Na Lofotech jsme navštívili prakticky všechna větší městečka jako například Svolvaer, Henningsvaer, Leknes, Moskenes a další. Pochopitelně nešlo vynechat legendární A (píše se A s kroužkem). Den čtvrtý  22.6.2011 byl ve znamení prohlídky městečka Ballstad na ostrově Vestvagoy a nejjižněji položeného městečka na Lofotech místa zvaném A. Leží na sousedním ostrově Moskenesoya. Mimochodem toto městečko se pyšní tím, že má nejkratší název mezi všemi městy na světě. Zde nás přivítalo velmi nepříjemné mokré a sychravé počasí. Naštěstí nastala chvilka příjemnější a nebe se na okamžik smilovalo a poskytlo nám čas na pořízení několika málo snímků pro zdokumentování naší návštěvy tohoto hezkého místa. Pátý den 23.6.2011 jsme podnikly výlet do městečka Hennigsvaer. Taktéž jsme výlet využily k lovu ryb a pořízení vydatné večeře. Den šestý 24.6.2011 byl ve znamení prohlídky letiště a městečka Leknes a osady Nusfjord. Toto byl vlastně náš poslední výlet před odjezdem z Lofot, neboť se bohužel blížil náš pobyt ke konci. Následující den v sobotu 25.6.2011 jsme již museli naši ubytovací kapacitu v dopoledních hodinách opustit a vydat se na jih na cestu k domovu. Celkově jsme po Lofotech najezdily cca 1000 km, což na poznání tohoto nádherného souostroví zdaleka nestačí, ale jako naťuknutí a na základní obraz je to myslím docela dobré. 

 

Takže jak jsme vlastně cestovali?

1.den (odjezd ve 23:00 ve středu z Ústí nad Labem)

Trasa:

Ústí nad Labem - Dresden - Berliner Ring - Stralsund - Sassnitz - trajekt Sassnitz - Trelleborg (Švédsko) - po silnici E22 směr Malmo - na silnici E6 směr Helsingborg - po silnici E4 směr Ljungby - Jonkoping - Linkoping - Norrkoping - Nykoping - Stockholm - Uppsala - Gavle - Sundsvall - Umea

Zde v tomto prostoru mezi Umea a Skelftea první nocleh v cca 02:00 pod stanem. Najeto cca 2000 km za 27 hodin jízdy s přestávkami.

2.den

Trasa:

stále silnice E4 Umea - Skeleftea - Lulea - Tore - dále po silnici E10 do Tallvik - po 98 do Overtomea - zde přejezd do Finska - po silnici 21 směr Pello - Muonio - Palajoensuu - dále po silnici 93 přejezd do Norska - Kautokeino - Alta

Zde druhý nocleh pod stanem kousek za Altou a ujeto cca 900 km. Projevila se únava.

3.den

Trasa:

Alta po E6 - Olderfjord - po E69 Nordkapptunel - Nordkapp nejsevernější místo našeho putování ujeto cca 250 km. Zatím ujeto cca 3200 km po pauze pokračujeme zpět stejnou cestou až do Alty a po E6 směrem na Narvik. Další noc pod stanem a ujeto dalších cca 300 km

4.den

 Trasa:

Narvik - zpět po E6 do Bjerkvik - dále po E10 směrem na Bogen - Steinsland - ostrov Hinoya - dále přes Tjeldsundbrua most  - Raftsundbrua most na Lofoty - dále přes Svovaertunnel na ostrov Armoya - Svolvaer - přes Gimsoystraumenbru most - dále po silnici FV861 do cíle cesty Gimsoysand na Lofotech místo týdenního ubytování v pronajatém domku. Najeto dalších cca 750 km. Doposud najeto cca 4300 km.

Příjezd skoro na minutu přesně dle plánu v sobotu okolo 16:00 hodin na Lofoty a místo našeho týdeního pobytu. Zde jsme se setkali s druhou skupinou, která cestovala malinko odlišnou trasou přes Německo, Dánsko, Švédsko a Norsko přímo na Lofoty.

Samotné putování po Lofotech je popsáno výše. Dále se budu věnovat cestě a putování z Lofot jižním směrem napříč Norskem až po tu naši českou rodnou hroudu.

 

Začnu odjezdem z Lofot což se konalo dne 25.6.2011 směrem na trajekt do Svolvaeru. Jedná se o trajektové spojení mezi Svolvaerem (Lofoty) a Skutvikem (Norsko pevnina) se zastávkou na ostrůvku a osadě Skrova (Lofoty). Ze Skutviku po silnici č. 81 do Ulsvag dále po E6 směr Fauske do Sagelva (zastávka u jeskyně), po E6 do Mo I Rana, zastávka na nádraží Rolland, údolím řeky Lonselva na severní polární kruh s delší zastávkou na odpočinek a prohlídkou informačního centra. Dále po E6 směr Trodheim. Po několika kilometrech zastávka a přenocování pod stany. Ujeto cca 450 km

Den 26.6.2011 byl ve znamení dalšího putování po E6 směrem na Trondheim až do města Mosjoen se zastávkou u řeky Vefsna a vodopádu Laksfossen, nádraží Majavatn a letiště Trondeim - Stjordalhalsen, po silnici E39 na trajekt Halsa - Kanestraum směr Molde přes most Gjemnessundet. Po dalších několika km místo na přespání pod stanem na vřesovišti. Ujeto dalších cca 700 km.

27.6.2011 byla naše trasa následující. Dále po E39 do Molde na silnici 64 na Atlanskou cestu. Dále zpět do Molde a směrem na Andalsnes. Odbočka na silnici č.63 na Trollí cestu, výjezd Trollí cestou. Vodopád Gudbrandsjuvet a přes trajekt Linge - Eisdal na Geirangerfjord. Přenocování v chatičce v kempu u Geirangerfjordu. Najeto cca 300 km

28.6.2011 po luxusním vyspání naše cesta pokračovala přes Geiranger a horu Dalsnibba okolo jezera Djupvatnet na křižovatku se silnicí č.15. Zde odbočujeme vpravo do tunelu po silnici č.15 a pokračujeme kolem jezera Strynevatnet do obce Stryn a zde odbočujeme vlevo na silnici č.60 do obce Olden. Tady po místní silnici k ledovci Brigsdal. Od ledovce zpět do obce Olden a směr do obce Byrkjelo. Odtud vlevo po silnici E39 do obce Sei a zde vpravo dále po E39 do obce Moskog. Dále vlevo na silnici č.13 k trajektu Dragsvik - Hella - Vangsnes. Cestou zastávka u řeky Gaular a procházka přes most z nerezu. Po několika dalších kilometrech nejkrušnější nocleh pod stanem. Najeto cca 300 km

29.6.2011 Odjezd z místa noclehu přes Vinje vlevo po E. Zde pro16 do Flamu zde prohlídka železnice Flambana pak zpět do Vinje a směrem po silnici č.13 na Voss a kolem jezera Granvinvatnet do města Hause. Odtud vlevo po silnici č.7 osmikilometrovým tunelem Vallaviktunnelen do města Bu, odtud vpravo po silnici č.13 kolem Sorfjordu, města Oda a Josendal, dále vlevo po silnici č.13 do města Hara, dále vpravo po silnici č.13 kolem jezera Suldalsvatnet do místa ubytování v tzv. Hutte Suldal. Najeto cca 300 km

30.6.2011 Odjezd z Hutte po silnici č.13 kolem města Sand, Lovraeidet, Vik, Eidane a Nesvik. Trajektem do Sande a dále po silnici č.13 na Ardál, Tau, Jorpelant a Preikestolen. Odtud přes Botne po silnici č.13 na trajekt do Forsand, dále po silnici č.508 a 45 do Algart a odtud vlevo po silnici č.39 do Kristiansandu. Zde putování po Norsku skončilo. Přespání v autě na ranní trajekt do Dánska. Najeto cca 400 km.

1.7.2011 Po probděné noci nalodění na trajekt směr Hirtshals (Dánsko) a postupný odjezd směrem přes Dánsko okolo Hamburgu směr Berlín, Drážďany a Ústí nad Labem. Příjezd okolo 05:00 hodin ráno a uložení se k spravedlivému 12 hodinovému spánku. Najeto cca 1200 km.

 

Celkový nájezd kilometrů byl cca 9000 km. Byla to cesta dlouhá, ale plná zážitků. Vzhledem k tomu, že celé toto naše putování bylo rozloženo do 18 dní probíhalo vše v naprosté pohodě a klidu. Pochopitlně to byla první zkušenost s cestou na sever a tak je potřeba si vzít i ponaučení a vše v klidu a po strávení všech zážitků vyhodnotit. Již teď je mi jasné, že je co vylepšovat.

 

Zatím bude pouze několik GB fotografií. Protože není možné toto množství zatím umístit na toto místo prosím zvolte odkaz viz. níže. Pokud čas dovolí doplním nějaké ty informace a zážitky z této mé cesty po Švédsku, Finsku a Norsku. Nepočítám přejezd Německa a Dánska. Protože akce probíhala ve dvou směrech a to tak, že jedna skupina mířila přímo na Lofoty a druhá přes nordkapp na Lofoty, jsou fotky prozatím nesetříděné a v určité fázi se množí jedno téma. Je to záměrně a myslím, že to není na závadu věci. Foceno je to různým pohledem a za jiných podmínek. Přeji pěkné pokoukání.

 

http://ok1hws.rajce.idnes.cz/Skandinavie_2011/

 Pokračování příště.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář